PRAHA (KE) - Dva Petrové, kteří spolu složili nejprodávanější "Album"... V říjnu 2005 vydal zpěvák  a bronzový Český slavík roku 2005 Petr Kolář u vydavatelství Universal Music dlouho očekávaný sólový počin nazvaný jednoduše „Album“. Vznikalo téměř dva roky. Producentsky ho zaštítil známý hitmaker Karel Svoboda. Pilotní singl nese název „Vyznání“ a vznikl k němu také stejnojmenný videoklip. Druhým singlem se stala píseň „Jsi volná“, která v tuto chvíli již brázdí rozhlasové vlny. Album krátce po svém vydání získalo zlatou desku za prodej více než 10 tisíc prodaných nosičů. V současné době má již double platinu za více než 40 tisíc prodaných nosičů. O tom, jak to celé vlastně vzniklo, si můžete přečíst v následujícím rozhovoru...

• Petr Kolář - zpěvák
• Petr Henych - kytarista

  ---

Jak jste se vy dva vlastně potkali?

Petr Kolář: Petra Henycha jsem poznal na podzim r. 2000, kdy nastoupil do kapely Precedens jako kytarista. Předtím jsme se nikdy neviděli. Mým zájmem bylo dostat Precedens do více rockové polohy. Když Petr přišel, rychle jsme se zčuchli – máme velmi podobné hudební cítění, každým riffem, které si jen tak brnkal na zvukové zkoušce v Malostranské Besedě, mě dostal a vždy jsem říkal – udělej z toho písničku. Přišlo mi to jeho hraní zajímavý… Posléze jsem ho oslovil, jestli by složil něco pro moji připravovanou sólovou desku.

Petr Henych: Šel jsem hrát do skupiny Precedens právě kvůli Petrovi Kolářovi. Hudbu Precedens jsem předtím nikdy moc nemusel i když o kvalitách jeho front woman minulosti a teď již i současnosti Báry Basikové není pochyb. Nicméně jsem vždy tíhnul k rockovější přímočařejší muzice. Bubeník Míra Turek, kterého jsem znal z kapely Doctor P.P a který již více jak 10 let v Precedens bubnuje, mě lanařil s tím, že to docela rockové je a a si to alespoň poslechnu. No a že tam zpívá ten výbornej Kolář, co se o něm proslýchá, že strčí do kapsy Střihavku. Tak jsem si to poslechl a zůstal jsem.

Jakým způsobem jste na albu pracovali?

Petr Kolář: Kuli jsme tajně pikle asi dva roky, než Petr poznal, že to myslím vážně. Jestli mohu za Petra mluvit,  tak asi nevěřil tomu, že ten solo projekt někdy dotáhnu do konce. Vlastně ještě v průběhu Precedens jsem nastoupil do Arakainu, no bylo to trochu schizofrenní, chtít po něm písničky a přitom jít zpívat do jiné kapely.

Petr Henych: Systém vlastní práce na písničkách byl asi takový, že já jsem doma ve svém home studiu točil mou muziku komplet od bubnů, přes basu, klávesy a samozřejmě kytary. No a zpěvové linky jsem buď úplně vypustil, s tím že nechám Petra, jak se k tomu vyjádří anebo, pokud byl můj nápad tak neodolatelně silný (např. Vyznání nebo Přístav sen), nahrál jsem i  melodickou linku. No a tohle všechno jsem vždy přinesl Petrovi, naládovali jsme to do jeho počítače a on pracoval na zpěvu, vokálech, textech.

Vᚠspolečný počin chápu jako logické vyústění vašeho dost podobného hudebního vkusu. Na albu jste se dost stylově našli, je to tak?

Petr Kolář: Já určitě. Pro určitou skupinu fanoušků může album působit trochu jako, že jsem se zbláznil. Trošku jsem je asi zmátnul svým působením v Arakainu, nebo někteří a není jich málo usoudili, že hudba Arakainu je moje nejsilnější krevní skupina. Je vidět, že jsem to dělal naplno a dobře. Ale já nejsem stylově vyhraněný. Nejbližší je mi právě to, co je na Albu… Jen jsem neměl příležitost takovou muziku dosud dělat. Jsem proto rád, že jsem poznal Petra, že je to zpřízněná duše, se kterou mohu realizovat muziku, kterou mám nejradši. Není v životě moc takových setkání, já si toho nesmírně vážím a doufám, že to bude dlouho pokračovat. Základ cítíme stejnej – stavíme na poctivé muzice 70. - 80. let.

Petr Henych: Tak já nemohu než říci, že pro mě to bylo po dlouhé době období, kdy jsem si s radostí doma natáčil své písničky tak, jak je cítím. A když to pak Petr pozvedl svým zlatem v hrdle, byla to jen samá radost. Jediným ústupkem, který jsme udělali, bylo, že jsme celému Albu dali trochu měkčí kabát, než bylo původně mnou zamýšleno. Ale pokud je píseň dobrá, dá se zahrát jen na španělku a je úplně jedno, že zrovna neřinčej nabroušený kytary.

Složili jste společně "Album", měli jste šance autorsky spolupracovat i v kapele Precedens, ve které jste společně působili?

Petr Kolář: My jsme do toho šourali, Martin Němec byl na tu dobu i přístupný, ale rozdělení úloh v této kapele bylo předem jasně dáno. Martin má jasnou vizi své hudby a to si nedá vzít, což je určitě v pořádku. Nicméně jsem rád, že jsem v kapele figuroval, bylo to fajn období a na každý měsíc nabitou Malostranskou besedu budu vždy rád vzpomínat. Koneckonců díky Precedens jsme se poznali s Petrem, takže jak já říkám, všechno je k něčemu dobré a všechno má svůj vývoj.

Petr Henych: No úpřímně řečeno já se cítil jako velký vítěz, když jsem nastoupil a Martin mi hned vzal moje dvě skladby na CD Držhudbu. Někteří, kdo ho znají, říkali: „Toho si važ, to se jen tak někomu nestalo, aby Martin vzal hned dvě písničky“. Nicméně si myslím a to jsem i Martinovi řekl při svém odchodu z Precedentu, že celé to období se mnou a Petrem Kolářem, to vlastně nebyl Precedens. Byla to prostě úplně jiná kapela a to, že teď je zpátky Bára Basiková a Petr Kolář s Petrem Henychem jsou pryč, je pro značku Precedens lepší. V podstatě celé to období s námi to bylo přerušení kontinuity stylu navozeného před 20 lety, nebo jak dlouho už ta kapela existuje.

Jaké byly vaše první reakce, když jste se dozvěděli, že Album se stalo prvním nejprodávanějším a předhonilo dokonce dlouho držící se Chinaski?

Petr Kolář: Měli jsme z toho velkou radost. Úspěch alba u lidí mě samozřejmě těší a zároveň utvrzuje v tom, že je to správná cesta. Nechci říkat, že jsem to měl udělat dávno, teď to přišlo a tak to je,  a byl bych samozřejmě rád, kdyby to ještě chvíli vydrželo. Taky je pravdou, že společně s mým managementem  už více než 10 let promýšlíme a posléze realizujeme každý krok v mé kariéře. A co se týče Karla Svobody, je to něco podobného – i on mi dal mnoho cenných rad, jak se v showbussinesu pohybovat a tím, že je podepsán pod Albem jako producent, jen stvrzuje naší letitou spolupráci. Konečně taky myslím, že na desce je znát, že písničky jsou ze života. Nesnažili jsme se směrovat to do aktuálních věcí ze společnosti, politiky atd., ale řešili jsme lidské vztahy, lidi jako takové. Aby písničky byly lidem blíž.

Petr Henych: Já jsem štastnej nevýslovně, ale jsem nohama na zemi, protože moc dobře vím, že úspěšný prodej „Alba“ není bezprostředně dán tím, že by bylo nejskvělejší pod sluncem. Je to hlavně logické vyústění Petrova dlouholetého snažení a poctivé práce. Prostě si vybudoval takové jméno, že všichni si jeho první sólové CD koupili už jen ze zvědavosti. No a jestli se jim po poslechu opravdu líbí, půjdou si koupit i to další, které jim v budoucnu nachystáme. A to už budu i já vědět, že to nedělám úplně blbě.

Během natáčení jste strávili dlouhou dobu ve studiu. Co vás baví víc, studiová práce nebo hraní na živých koncertech?

Petr Kolář: Mě strašně baví vývoj, dělat na něčem novém, vidět, jak se něco rodí, jak se to postupně nabaluje. Rád do písniček vnáším něco ze sebe, určitě i Petr. Skládáme přitom muziku do kupy, baví mě i práce ve studiu, kde dochází k posledním úpravám. Je dobré přijít do studia dost připravený a mít v tom jasno, ale vždy se najde nějakej novej impuls, kterej to může celý posunout…. Na koncertě je to zase jiný pocit, který mě také baví. Je tam jiná atmosféra, jsou tam lidi, člověk má rovnou bezprostředně jejich reakci. Tam se teprve pozná, jestli je muzika lidem blízká nebo ne.

Petr Henych: Já mám také rád tvorbu, od prvního akordu nebo kousku melodie až po finále. Dá se říct, že natočením písní ve studiu ten proces pro mě končí a pak už mě to více méně nezajímá. Samozřejmě, pak hrajeme ty písničky na koncertech, kde mají třeba i jinou podobu, ale faktem je, že po finalizaci „Alba“ jsem si ho poslechl celé jen jednou v autě, abych posoudil, jak se nám dařilo zvukově. Když ty písničky člověk skládá, slyší je do realizace CD tolikrát, že už na poslech CD opravdu nemá chu. No a koncerty, to je pro mě v podstatě takové velké dobrodružství, každý je jiný, někdy se daří, někdy méně, člověk nikdy neví, jak to dopadne. Je to trochu adrenalinový sport.

K albu je zároveň turné, můžete ho nějak přiblížit?

Petr Kolář: Celkem je to devět koncertů rozptýlených po celé republice, které připravila moje agentura Popkoncert, mimo jiné Praha, Hradec Králové, Brno, Ostrava, Olomouc, atd. Loni jsme již odehráli pár akcí, letošní turné je ale oficiální k albu. Ti, co si ho zakoupili, mají zároveň kupon na slevu na jeden lístek v rámci turné. Novinkou při live hraní bude klávesák Jakub Růžek. Kapelu dále vedle Petra tvoří ještě baskytarista Martin Hroněk a bubeník Radek Sladký. Na živých koncertech muziku „prodáváme“ společně, přestože kapela nemá žádný název. Jsem ochoten a dokonce k tomu kluky nutím, aby prezentovali sami sebe, takže lidi třeba uvidí a uslyší sólo na bicí nebo kytarovou instrumentálku. Připravujeme momentálně dramaturgii celého koncertu a myslím, že to bude dobré a lidé budou spokojeni.

Petr Henych: Nejvíc mě děsí představa, že přijde 45 000 lidí se slevovým kupónem v ruce (smích...)

Plánujete další společné album?

Petr Kolář: Chystáme, pracujeme na tom. Prioritu ale nyní vidíme v přípravě na koncertní turné.

Petr Henych: Jo, jo. Jak já tvrdím, štěstí přeje připraveným, takže jak mám volno, skládám do foroty. Ale toho času je teď pramálo

Album produkoval Karel Svoboda. Jaká s ním byla spolupráce?

Petr Kolář: Hudebně do toho zásadně nezasahoval. Jezdil jsem za ním na konzultace, v podstatě producentství formou porady. Důležité ale bylo, že se za albu postavil, což nedělá často. Co s týče výběru skladeb, měli jsme celkem 16 věcí. Dvě jsme po dohodě společně vyřadili. Jednu z nich hrajeme na koncertech a druhá se nestihla otextovat. Počítáme s nimi třeba na další desku.

Petr Henych: No já se s panem Svobodou viděl prvně v podstatě až při křtu a předání zlaté desky. Chvilku jsme se bavili a působil na mě jako člověk, který ví jak funguje showbussines. Taky říkal: „Hele je to super, deska je zlatá a já pevně věřím, že bude platinová, protože ten Petr je tady momentálně fakt nejlepší a má skvěle připravenou půdu.“ No a neuplynulo ani deset dní a platina byla.

Kdybyste měli říct jeden o druhém, čeho si na sobě nejvíc vážíte, a proč jste si ho vybrali co byste řekli?

Petr Kolář: Muzika má obrovskou sílu lidi spojit. Není to o založení na formě vztahu dvou lidí, jakože bez sebe nemůžeme být, to samozřejmě můžeme. Ale hudba má schopnost lidi spojit, aby měli k sobě blízko. Dost jsme s Petrem při skládání diskutovali, kdyby ve všem se mnou souhlasil, taková spolupráce by mě nebavila. Petra si vážím jako kytaristy, jeho hra mi sedí a oceňuji jeho tvůrčí skladatelské schopnosti.

Petr Henych: Proč zrovna s ním… Samozřejmě proto, že Petr je tu jeden z nejlepších zpěváků, přece nebudu spolupracovat s nějakým joudou (smích). Díky němu se moje písně konečně dostanou k lidem. Album se prodává dobře, ale není to zásluha jen desky samotné. Za Petrem stojí desetiletá kvalitní práce jak jeho samého, tak samozřejmě jeho manažerského týmu, která hodně pomohla k tomu, že se deska takhle prodává. Konečně co si budem nalhávat, písně „Ještě, že tě lásko mám“ a „Den, kdy se vrátí láska“ z „Pojišovny“ udělaly rovněž nemalou práci. No a naším společným „Albem“ mi Petr umožnil dostat mojí muziku k lidem a to pro mě znamená hodně. Když budu skládat doma do šuplíku, nikdy to nikdo neuslyší. Ještě musím ocenit i jeho vlastnosti lidské, myslím, že od něj se žádné levárny ani podrazu nedočkám...

Tento rozhovor vyšel v časopisu Music Life č. 2/2006.
Autor textu: -jh-
Foto: archiv

V rámci turné budou koncerty v těchto městech:

14/3 Ostrava
16/3 Olomouc
28/3 Hradec Králové
29/3 Plzeň
31/3 Třebíč
4/4 České Budějovice
5/4 Praha
13/4 Brno
22/4 Břeclav

Předkapela: DESET OČÍ

Více informací najdete na oficiálních stránkách Petra Koláře a na stránkách hlavního autora "Alba" Petra Henycha.

Pokud si chcete popovídat s ostatními příznivci Petra Koláře, navštivte stránky fanklubu (vstup zdarma) nebo na oficiálním fanklubu (po registraci a úhradě členských příspěvků lze získat další výhody).